Každý z nás se někdy cítí zranitelný nebo ohrožený v prostředí, které nás ne vždy přijímá takové, jací jsme. Ať už v rodině, v práci nebo ve vztazích, tyto situace nás přirozeně vedou k tomu, abychom hledali způsoby, jak se ochránit. Naše přizpůsobivost nám umožňuje zvládat náročné podmínky, ale co se stane, když tyto ochranné mechanismy, které nám pomáhají přežít, začnou omezovat naše skutečné prožívání? Jak se stáváme tím, co původně vzniklo jako ochrana?
Co je sekundární osobnost?
Sekundární osobnost je reakcí na potlačování emocí a potřebu přizpůsobit se okolnímu světu. Formuje se jako obranný mechanismus, který nás chrání před zraněním a bolestí. Tento proces začíná už v dětství, kdy jsou přirozené projevy dítěte často ignorovány, potlačovány nebo zakazovány. Aby se dítě ochránilo před odmítnutím či opuštěním, začne skrývat svou autentickou podstatu a vytvářet novou “sekundární osobnost”, která je přijímaná okolím. Tento vnitřní konflikt mezi tím, co dítě skutečně cítí, a tím, co je od něj požadováno, se později stává základem sekundární osobnosti.
Emocionální blokády
Když si dítě osvojí způsoby, které se lépe přizpůsobí vnějším požadavkům, začíná vytvářet emocionální blokády. Ty se mohou stát pevnými strukturami, které se odrážejí nejen v chování, ale i v tělesné kondici a držení těla. Napětí v těle, které vzniká v důsledku těchto blokád, může mít dlouhodobé následky. Tato energetická zátěž nás odděluje od naší spontánní a autentické podstaty.
Mezi některé běžné výroky, které mohou formovat sekundární osobnost, patří:
- Emoce: „Nebreč, vždyť to nic není.“, „Tolik povyku pro nic!”, „Nebuď hysterická!”
- Spontaneita: „Zklidni se.“, „Neběhej tady pořád!”, „Seď a mlč!”
- Výkon: „Máš na víc, musíš se víc snažit.“, „Proč nemůžeš být jako tvá sestra/tvůj bratr?”
- Tvořivost: „To není žádné umění.“, „Nezpívej, kdo to má poslouchat’ ”
- Chování: „Chovej se normálně!“, „Co na to řeknou lidi?”
Tento konflikt mezi autentickými touhami dítěte a vnějšími očekáváními vytváří sekundární osobnost, která nás chrání, ale zároveň nás odděluje od naší pravé podstaty.
„Čím déle si člověk ponechá podobu, která mu není vlastní, tím větší je riziko, že ztratí svou podstatu, svou pravost.“ Ursula K. Le Guinová — Čaroděj Zeměmoří
Vliv sekundární osobnosti na tělo a mysl
Tento proces potlačování emocí a přizpůsobování se tlakům okolí nezůstává jen na úrovni psychiky, ale přenáší se i do těla. Tělesné napětí, jako je ztuhlost svalů, bolesti zad nebo omezený pohyb, se stávají vnějšími projevy sekundární osobnosti. Svaly a napětí ve tkáních vytvářejí ochranný štít, který nás chrání před bolestí a zraněním, ale zároveň omezují naši schopnost volně prožívat život.
Pokud tento mechanismus přetrvává, může vést k chronickým bolestem nebo ztuhlosti, které ovlivňují kvalitu každodenního života. V těle se formuje tzv. charakterový svalový pancíř, který nejen že brání v plném vyjádření emocí, ale omezuje i naši energii a schopnost spontánně reagovat na svět. V biodynamickém přístupu je kladen důraz na uvolnění těchto blokád, což vede k obnovení volného toku energie a návratu k primární osobnosti.
Sekundární osobnost a životní energie
Sekundární osobnost často blokuje naši životní energii. Tato energie je klíčem k naší autenticitě, tvořivosti a schopnosti prožívat život naplno. Když se odpojíme od své přirozené podstaty a přizpůsobíme se očekáváním okolí, blokujeme přirozený tok této energie. V tomto stavu nejsme schopni plně vnímat své skutečné potřeby a pocity.
Sekundární osobnost, i když původně chrání, nás nakonec odděluje od toho, co je pro nás skutečně důležité. Je nutné si uvědomit, že cesta zpět k sobě neznamená odstranění této sekundární masky, ale spíše její postupné uvolňování a rozpouštění a návrat k našim přirozeným schopnostem. Jakmile se opět spojíme s naší primární osobností, obnoví se tok životní energie a my můžeme žít s větší svobodou a naplněním.
Jak se vrátit k primární osobnosti?
Návrat k primární osobnosti není jednoduchý proces a vyžaduje čas a trpělivost. Je to proces postupného uvolňování a rozpouštění blokád, které byly vytvořeny jako ochrana. Prvním krokem je přijetí sekundární osobnosti jako součásti nás, která nás chránila. Následuje práce na těle, která zahrnuje uvolnění tělesného napětí a blokád, což umožní vyjádření potlačených emocí a volného proudění životní energie.
Dále je důležité otevřít se svým emocím bez obav z odmítnutí. Autenticita ve vztazích a přijetí pomalu otevírá cestu k větší svobodě. V průběhu této cesty může být užitečná podpora terapeuta, který nám pomůže rozpoznat a rozpustit obranné mechanismy, které nás oddělují od naší pravé podstaty.
5 kroků k návratu k sobě:
- Sebepřijetí – Přijměte sekundární osobnost jako ochranu, která vás chránila.
- Práce s tělem – Uvolněte blokády a napětí prostřednictvím biodynamické bodypsychoterapie.
- Přijetí emocí – Dovolte si prožívat své pocity bez potlačování.
- Autenticita ve vztazích – Otevřete se a komunikujte bez vnějších tlaků.
- Podpora terapeuta – Terapeut vám pomůže rozpoznat a rozpustit mechanismy, které vás oddělují od vaší pravé podstaty.
Sekundární osobnost jako učitel na cestě k autentičnosti
Sekundární osobnost není nepřítelem, ale učitelem. Ukazuje nám, jak jsme se přizpůsobili životním podmínkám a jak nás naše obrany chránily. Když nás ale tento ochranný mechanismus začne bránit prožívat skutečný život, je čas na změnu. Vrátíme-li se k sobě, obnovíme přirozený tok životní energie a obnovíme spojení s naší pravou podstatou. Sekundární osobnost se tak může stát průvodcem na cestě k autentičnosti, což nám umožní prožívat život plněji, s větší radostí a svobodou.
Sekundární osobnost nám poskytla ochranu v obdobích, kdy jsme byli malí a závislí na rodičích, na jejich lásce a přijetí. Byla naším obranným štítem, který nás chránil před bolestí a zraněním. Jak jsme rostli a stávali se dospělými, naše schopnosti se rozšířily a my jsme získali nové způsoby, jak se vyrovnávat s životními výzvami. Nyní máme možnost postupně propustit tuto ochranu, která již neslouží svému účelu, a nahradit ji zdravějšími, vyspělejšími způsoby, které nám umožní žít autentičtěji.
Nechte svou pravou podstatu opět zazářit. Skutečný život, který je plný svobody, radosti a spojení se sebou, na vás čeká – otevřete se mu a ponořte se do něj.